10.prosinec 2013
Funkce prezidenta republiky je v našem politickém a právním systému již víc než dvacet let ukotvena, a to nejen samotnou Ústavou České republiky, ale také ústavními zvyklostmi. Takovéto svévolné změny bychom jako společnost měli odmítnout. Měli bychom pana prezidenta republiky upozornit, že když byl volen, byl volen do úřadu s jasně danými právy a povinnostmi, občané republiky od něj očekávají, že je bude vykonávat, a jen proto, že se mu něco nelíbí (třeba když musí jmenovat profesora, který mu nevoní), nebo protože se bojí na sebe vzít zodpovědnost za často kontroverzní a neoblíbená rozhodnutí (jako v případě milostí), nemůže se svých povinností vzdát prostě tak, že oznámí, že už je vykonávat nebude.
A když už jsme o tom, komu se co chce, a komu se co nechce – také jste si všimli, že můj poslanecký kolega, zastupující Liberecký kraj za ANO Martin Komárek vyplnil slib z předvolební kampaně uskupení a „zamakal“ na rozpočtu? Pokud přemýšlíte a říkáte si, že jste si nevšimli, pak se nepletete. Pan poslanec totiž v době, kdy se probíral zásadní materiál v Poslanecké sněmovně nebyl. Užíval si na dovolené ve Španělsku. Jojo, měl pravdu, pan poslanec Komárek, když před volbami říkal „Nejsme jak politici, makáme“. Opravdu nejsou jako my. My jsme si ten rozpočet totiž skutečně odpracovali, i když, jak se následně ukázalo díky hlasování faktické koalice ČSSD, KDU-ČSL, ANO, KSČM jsme do toho Španělska klidně odjet mohli. Osobně respektuji fakt, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny prohráli boj za lepší rozpočet. Nemohu se ale smířit s tím, jakým způsobem jednání o rozpočtu proběhlo.
Budeme Vám zasílat odkazy na nové články na webu. Neunikne Vám žádná novinka!
Odhlášení lze provést z každého příchozího e-mailu.